Dvojitý křik…
29.04.2014 16:22
A je to tady, dneska nám pan Holý přiveze dalšího papouška! Měli jsme obavy z dvojitého křiku, takže moje první otázky, když jsem manželovi, který papouška přebíral, volala: „Je hezká? Křičí hodně?“ :-)
Fiónka byla opravdu hezká, o dost zelenější než Bárt, a zakřičet si taky uměla. :-) Takže se z našeho panelákového bytu často ozýval dvojitý hysterický křik. Naštěstí jsme měli perfektní sousedy, kteří byli tolerantní a spíš si z toho dělali legraci. Například my vždycky víme, kdy přijdete domů, to křičí, jako když je na nože berou. Jsou to prostě vítací tipy :-).
Bylo zajímavé pozorovat, jak se Bárt choval, když se k nám Fióna nastěhovala a koukal na ní ze své klece do její klece. Měl u sebe v kleci velkou budku, ve které jsme si naivně mysleli, že v ní bude spát. Spal ale na ní, vždycky se na ní nasoukal a spal v leže na ní. Pan Holý nás uklidnil, že budka je dost velká, a kdyby měl malý otvor do budky, tak si ho zvětší. A to byla právě ta sranda, viděl v druhé kleci slečnu a šel zvětšovat otvor do budky. :-) Tak jsme mu budku sebrali, aby neměl hříšné myšlenky. :-)
Fiónka nebyla naučená stát na ruce, takže když jsme jí chtěli vyndat z klece a nastavovali ruku, tak nechápavě koukala a couvala. Ale všechno rychle dohnala a vše se naučila :-)
První seznamování papoušků mimo klec bylo nesmírně napínavé, protože jsme naprosto netušili, jak se Bárt zachová, jestli na ní nebude útočit. Ale naopak. Ten byl z ní úplně nadšenej, a naprosto si ho získala tím, když mu začala čechrat peříčka na hlavičce, kam si nedostáhl.
A po deseti dnech proběhlo velké sestěhování (samozřejmě bez budky) :-)
